Jak zafinancovat film v naší zemi?

Když lidé říkají, že filmaři dělají svou práci hlavně pro peníze, pravdu nemají a zároveň trochu i mají. Každý, kdo dělá nějakou práci ji z velkého důvodu dělá právě kvůli výdělku, aby uživil sebe nebo i svou rodinu. Je to zkrátka práce jako každá jiná. Naopak se mýlí v tom, že natáčením filmů si často tvůrci nevydělají nějaké ohromné peníze. Zafinancovat film je totiž poměrně složitá záležitost, neboť sehnat finance je obecně na umělecké dílo složité. Společně povrchově nakoukneme do toho, jak se dají filmy ufinancovat a jaké existují sektory, z nichž můžeme čerpat prostředky.

Jak se věci doopravdy mají?

Debutující režisér má problém v tom, že mu nikdo nevěří, pokud za sebou nemá například úspěšný studentský film. Dají radši peníze člověku, který je osvědčený, producenti se totiž bojí, aby nepromarnili peníze. Je důležité, aby plynul balanc ze spolupráce producenta a režiséra, kteří si navzájem nekladou nároky a je pro ně většina finančně únosná.

Bohužel nemáme studiový systém jako třeba ve Spojených státech a pokud neděláme filmy i pro zahraniční diváky, cílíme s lidmi na malý trh (málo lidí u nás chodí totiž do kina). Možná je to k nevíře, ale i zde máme velkou konkurenci, proto je strategičtější natáčet pro anglicky mluvící diváky. Člověk se však bude potýkat s tamní silnější převahou a musí nabídnout něco navíc než tamní tvůrci.

Pokud tedy chceme lidi u nás nahnat do kina, je potřeba mít promakaný marketing. Abych k tomu dala příklad, ve stejnou dobu kdy šel do kin film Prvok, Šampón, Tečka a Karel, který byl již známý díky knize a zároveň měl velkou kampaň, v kinech běžel i film Jedině Tereza, na něhož příliš lidí nezavítalo. Lidi o tomto filmu totiž neměli velké povědomí.

Podstatné je, abychom nefinancovali pouze z jednoho zdroje. Nemáme totiž jisté, že třeba čistě z financí fondu ufinancujete film a že jejich množství bude stačit. Vždy si tedy zvolte jakým směrem půjdete a odkud bude pro vás vhodné finance získat.

Tři možnosti financování

První sektor – státní

Jedná se o peníze, které jdou ze státního rozpočtu. Na výběr máme ze Státního fondu kinematografie, který nabízí přímou podporu, jak na výrobu, tak i scénář v realizaci. Musíme si však dílo obhájit, a kromě toho je musí zaujmout (často však při výběru zohledňují běžného diváka a někdy bohužel neprojde nějaký originální a výstřední příběh – bojí se riskovat, stejně jako státní televize). Dále můžeme získat filmové pobídky (které jsou aktuálně pro letošek pozastaveny), u nichž to funguje tak, že nám stát vrátí část z nákladů, které utratíme na české lokaci při realizaci filmu. Často těchto pobídek využívali zahraniční tvůrci. Z kulturních fondů můžeme získat granty či získat nějaké finance na filmových (i mezinárodních) festivalech, které vypisují soutěže, z nichž můžete něco málo obdržet. Evropské fondy jsou naopak pro etablované tvůrce (např. Media nebo Eurimage). U obou fondů musíme mít minimálně jednu mezinárodní spolupráci, musíme už mít zkušenosti a úspěšný film za sebou. Bezesporu musí být naše filmové téma nadnárodní, aby se film dostal do světa a neobešel jen naše tamní kina.

Vhodné je určitě zmínit Czech Film Commission, která nedává finanční podporu, ale šíří české filmy do zahraničí. Dává jim možnost účastnit se ohromných filmových trhů, které jsou součástí festivalů. Mohou náš film dostat do „short corneru“, kde se promítají filmy s krátkou stopáží. Mají také své Filmové kanceláře, které nám mohou pomoct sehnat třeba zábor zdarma anebo typy na lokace, které vyžadujeme.

Druhý sektor – firemní

Zde se budeme bavit o podpoře spojené se sponzorstvím a jinými komerčními záležitostmi. Hlavním bodem tohoto sektoru bude určitě sponzoring. Jak ho získat? Není na to až tak složitá odpověď, ale je docela komplikované k němu dojít. Oslovíte spoustu lidí či firem, pro které by mohl být snímek nějak atraktivní, ale málokdo vám vůbec odpoví, a ještě méně lidí bude mít zájem. Nechci být negativní či tuto formu shazovat, ale je dobré, abyste věděli, co chcete nabídnout na oplátku a proč by jejich sponzorství mělo být pro ně výhodné. Zároveň se nebojte včas oslovit hned několik možných sponzorů, abyste se s někým stihnuli domluvit. A asi vás to nepřekvapí, ale myslete na heslo „kontakty hýbou světem…“ Kromě sponzorství se můžeme bavit i o barteringu, kdy nám například televize může místo financí nabídnout kostýmy ze svého fundu. Či naopak zvýrazníme nějakou firmu tím, že budeme používat jejich produkty na place anebo se mohou objevit ve filmu. Tady už to zasahuje do product placementu, ale ten si obvykle značky platí (když ho potřebujeme, můžeme ho také získat formou barteru). V rámci AV průmyslu lze i koprodukovat, tedy někdo nám dá část peněz (produkce či osoba). Koprodukce s televizí je o něco složitější, pokud se bavíme o soukromé. Jsou poměrně nepřístupné a bez toho, aniž bychom někoho znali, se k nim nedostaneme.

Třetí sektor – občanský

Jednoduše lidé. Velmi populární je crowdfundingová podpora, která má smysl hlavně u menších filmů. Na jakékoliv crowdfundigové platformě zadáte projekt, na něhož vybíráte peníze a nabídnete nějaké drobné ceny na oplátku (scénář filmu, vstup na premiéru). Lidé se dobrovolně rozhodnout kolik vám chtějí přispět. Crowdfunding je určitě téma, které stojí za rozebrání někdy příště. Znovu zde můžeme zahrnout bartering, který nám nějaká nezávislá osoba nabídne či se může jednat o výpomoc zdarma (třeba za catering a praxi na place). K tomuto sektoru platí i vlastní zdroje.

Spousta zmíněných oblastí se většinou u filmu kombinuje, neboť je to běh na dlouhou trať celé dílo zafinancovat. Samozřejmě ale pokud kdokoliv z vás má nějaký nápad, co by chtěl natočit a chybí mu třeba zrovna produkce či shání koproducenta, neváhejte se nám ozvat a domluvit se s námi na nějaké zajímavé spolupráci. Sledovat nás také můžete na našem YouTube kanále, poslouchat podcast Autentická výzva na Spotify. Nebo se na vás moc tešíme na Facebooku a LinkedInu!