Proč film vlastně tvořím? Aneb producentský záměr…

V jednom z předchozích článků bylo zmíněno, že u filmu existuje něco jako producentský záměr nebo také producentská rozvaha. Jedná se o uvážení producenta, jak s látkou či filmem, který bude vyrábět naloží. Jednoduše se jedná o producentův cíl, za kterým s dílem směřuje a snaží se jej s pomocí dalších lidí naplnit. Odpovídá si otázky typu: chci filmem něco vydělat? Chci sdělit myšlenku? Jakého diváka oslovím? Kde snímek budu distribuovat? … Chtěla bych vám tedy představit mezi jakými možnostmi se producent rozhoduje a co si může dle své potřeby zvolit.

Přečtěte si také jeden z předchozích článků, týkající se přípravy filmového natáčení.

PRÁCE V PŘÍPRAVNÉ (FILMOVÉ) REALIZACI

Existují dva filmové proudy

Kromě žánrů se dá film rozdělit na artový nebo komerční. Tyto dva filmové proudy se dělí ještě na okrajové, které však znamenají něco odlišného. Ani jedno z toho nemusí predikovat horší či lepší film. Záleží na divákovi, co vyhledává a také na tvůrci, zdali se bude jednat ať už v jednom z těchto proudů o „rychlokvašku“ nebo na něm půjde poznat jeho píle. Platí však, že když si producent vybere něco mezi artověkomerčním filmem, má velkou šanci oslovit větší publikum.

• Předem bych ale chtěla upozornit, že není lehkým úkolem různé umělecké proudy, vlny či žánry dobře specifikovat, neboť je každý můžeme vnímat jinak. Můžete tedy definice brát s rezervou a sami si udělat vlastní pohled či se podívat na nějakou literaturu, která má přesnější specifika.

Artový film bývá zpravidla velice tvůrčí a dobře řemeslně zpracovaný. Má uměleckou hodnotu, nezpracovává povrchní téma, ale není zde dáno, že se jedná o komplikovaný snímek, který by nepochytil běžný divák. Avšak předpokládá se, že tyto filmy nebudou mít největší sledovanost, protože si je lidé obvykle vybírají cíleně.

Pojem jako okrajově artový film jsem poprvé slyšela ve škole, a nejen mě se stalo, že jsem definici okrajově artového filmu přivlastňovala artovému. Jedná se však o výrazně výtvarné a umělecké filmy, které nejspíš snese jen otrlý divák (např. filmy Švankmajera). Příběh čistě artového filmu může být mnohem lépe pochopen něž u okrajového, ten také příběh mít ani nemusí, může být složen s fragmentárních situací, dojmů nebo čistě výtvarna.

Spousta filmových znalců a milovníků nejspíš komerčním filmům neholduje. Buď nás ten komerční pojem spojený s předsudky děsí, nebo naopak ani nevíme, že se koukáme na komerční film, který není hloupý, dává smysl a zpracovává hlubší problematiku. Komerční tedy opravdu neznamená, že je film nějakým způsobem naivní a chce pouze vydělat. Souhlasím s tím, že artový film se točí s předpokladem, že na něj mnoho lidí nepůjde a nemusí se zaplatit, a naopak u komerčního, který má za úkol právě nalákat lidi, je cílem něco vytěžit nebo aby se snímek minimálně zaplatil. Jenže i tento proud by měl splňovat určité umělecké kvality a být dobře řemeslně zpracován. Často se může jednat o důležité téma, které je zpracováno tak, aby bylo přátelské k mnohým divákům (např. film Pelíšky).

To, čeho se nejspíš mnozí z nás děsí je definice okrajově komerčního filmu. Jak u okrajově artového, i tento proud je poměrně vyhrocený. Nemá umělecké ambice a opravdu se zajímá nejvíce o návštěvnost. Objevují se často známí a stejní herci, neboť je diváci chtějí vidět a kvalita se tolik neřeší kvůli penězům a času, který by to stálo.

Pokud se producent rozhoduje, v jakém proudu jeho film povede, často v tom mají roli finanční závazky nebo nějaká osobní přesvědčení. Scénář mu přijde skvělý a chce udělat artový film, i kdyby neměl vydělat nebo zkrátka točí proto, aby mu to vydělalo dost peněz. Obecně je však dobré zmínit, že české filmy nevydělávají, není to kritika, ale pravda, kterou si je každý český tvůrce vědom.

Kde se bude film natáčet?

Místo si samozřejmě vybírá i režisér s kameramanem. Poté s producentem rozhodují, zdali na to mají budget nebo je místo přístupné či zhodnocují další faktory. Často to ale není otázka peněz a libí/nelíbí. Pokud dostaneme podporu z festivalu či grant města/kraje, v podmínkách může stát, že se velká část filmu musí točit v místě, kde jste finance získali. Někdy je rovnou scénář psán i na místa v zahraničí (Anglie, Slovensko…) kdekoliv, kde chceme zažádat o mezinárodní spolupráci. Je dobré si na to dát pozor, pokud máme nějaké vysněné místo, kde budeme chtít točit, dělat to tak, abychom neporušili podmínky nebo se k němu nějakou obezličkou dostali. Co se týká historických filmů, kde se většina děje odehrává v jednom městě, ale mi dostaneme podporu z jiného třeba většího, nemusí se jim líbit, že chceme točit v jiném, i když se to podle historie tak událo. Obvykle nehledí na to, že je to pro film podstatné, ale na to, že vám dali peníze a chtějí za to něco na oplátku, i přestože budete muset překopat půlku scénáře.

Kam ho distribuujeme?

Můžu sám film distribuovat anebo si distributora zaplatit. Jednoduše, můžu se domluvit s nějakou televizí a film půjde do vysílání či do kin. Dnes jsou nejvíce populární VoD platformy, takže film můžu vysílat na české (Voyo…) anebo zahraniční (Netflix, HBO, Apple TV…). Dokonce ho můžu dát čistě na YouTube nebo kam se zkrátka rozhodnu. Klíčové je, aby film měl dobrou marketingovou kampaň, pokud je naším cílem nalákat diváky, což obvykle skutečně je.

Rozpočet

Kolik bude film stát jsme schopni odhadnout již v námětu. Dle rozpočtu, který jsme si tedy vytvořili, zhodnocujeme, jestli na snímek máme nebo kde peníze získáme. Podle toho, jestli máme peníze či nikoliv, můžeme rozpočty rozdělit:

Idealistický rozpočet máme ve chvíli, kdy nemusíme dělat žádné kompromisy a můžeme si dovolit prakticky cokoliv.

V realistickém rozpočtu musíme dělat kompromisy, ale počítáme s tím, nebolí nás to. Zaplatíme jen to, co si můžeme skutečně dovolit

Nejhorší, a to sebevražedný rozpočet máme v tu chvíli, kdy musíme dělat výrazné kompromisy. Mám finance jen na část výroby a předpokládám, že se „nějak“ zbylé seženou a „nějak“ to dopadne. Kvůli takovým rozpočtům se filmy odkládají anebo ruší natáčení.

To kolik peněz mám a jestli jsem skutečně schopen dílo zafinancovat vím už od počátku. Je jen na mě, zdali do toho půjdu, i když vím, že nedokážu lidem zaplatit…

ZÁVĚREM SHRNUTÍ

• – Kde se bude promítat?

• – Pro koho se bude promítat?

• – Jakou myšlenku film předá/má předat?

• – Koho chci filmem oslovit?